MOŽNOSTI ŘEŠENÍ BOČNÍCH STĚN 

HORSKÁ CHATA INSPIRACE

SATARÉ CHATY

ROLBA

K čemu vlastně slouží rolba?                                                        Přejít přímo na fotky

Pokud jste byli někdy lyžovat v některém lyžařském středisku (ať už v Čechách nebo v zahraničí), jistě jste si všimli, že po ránu bývají sjezdovky proužkované. Tento "manšestr" je dílem rolby (neboli sněžného pásového vozidla) a krásně se na něm lyžuje. Když naopak odpoledne sjezdovku opouštíme, bývají na nich (především v Čechách) boule, koryta a ledové plotny. Když odpoledne po ukončení provozu vyrazí na sjezdovky rolby, za několik hodin sníh vyhrnou z okrajů zpátky na sjezdovky, rozhrnou boule a vyplní sněhem koryta vybroušená lyžaři. Frézou potom rozbijí led a načechrají sníh a nakonec sjezdovku uhladí.

Z čeho se rolba skládá?

Úplně vpředu se nachází radlice, ta slouží především k rozhrnování sněhu. Dá se s ní pohybovat nahoru a dolů, do stran a krajní části lze naklopit více nebo méně dopředu. S pomocí radlice se dají také přemisťovat různé věci (např. sněžná děla) nebo je možné ji z rolby odmontovat a nahradit třeba ramenem pro úpravu u-rampy. Další důležitou součástí, pomocí které rolba jezdí, jsou kola. Rolba má na každé straně pět klasických kol a šesté ozubené, které se nazývá rozeta. Protože by se ve sněhu rolba bořila, má na kolech natažené pasy. Ty se skládají z hliníkových nebo ocelových lišt spojených gumovými pásy. Na konci rolby se nachází fréza, která má za úkol narušovat ledové plotny a načechrávat sníh. Lze ji více nebo méně přitlačit ke sněhu a u některých typů se dá natočit do směru jízdy (např. v zatáčkách). Frézu je možné odmontovat, čehož se využívá například při rozhrnování hromad technického sněhu. Součástí krytu frézy je i umělohmotný element s proužky na spodní straně, kterým se sjezdovka uhlazuje. Celou rolbu ovládá řidič ze své kabiny, kde má kromě pohodlného sedadla a výkonného topení spoustu páček, tlačítek, přepínačů a kontrolek.

Některé rolby mají ještě naviják s lanem, na jehož konci je ocelový hák. Ten se používá na příkrých svazích, kde se rolba nahoře hákem zachytí do oka z ocelového lana zabetonovaného v zemi a jistí se tak proti sklouznutí po sněhu nebo se cestou nahoru přitahuje.

Rolby určené k úpravě běžeckých tratí mají za frézou přívěs s lyžinami, který tvoří stopu.

Existují i rolby určené pro dopravu osob nebo nákladu v zasněžených oblastech, ty mají potom za kabinou řidiče zavazadlový prostor nebo kabinu pro přepravu osob s lavicemi a zpravidla nemívají radlici, frézu ani naviják.

Rolbu lze využívat i v létě s pomocí jiných přídavných zařízení, například k sekání trávy, jako bagr, nakladač, kombajn nebo k úpravě písčitých pláží. Při práci na trávníku je vhodné použít gumové pasy aby byla rolba lehčí a nebořila se do hlíny.

Rolba v číslech (rozměry, váha, rychlost, cena...)

Rolby se vyrábějí v různých šířkách (cca od 2,5 do 5,5 metru) podle využití - pro běžecké tratě stačí užší rolba, stejně tak jako bude užší ta, která projíždí po lesních cestách nebo mezi podpěrami vleků. Délkarolby včetně radlice a frézy bývá 8 - 10 metrů, z čehož přídavná zařízení (radlice a fréza) měří něco málo přes dva metry. Výška je potom kolem 3 metrů. Váha se pohybuje cca od 1,5 do 11 tun. Maximální rychlost bývá něco přes 20 km/h a rychlost návinu lana 15 - 17 km/h. Spotřeba paliva je závislá na typu motoru a je opravdu dost rozdílná. Nejúspornější modely mají spotřebu přes 8 litrů za hodinu, ty s nejsilnějším motorem až 20 litrů. Proto musí mít rolba velký obsah nádrže - zpravidla něco mezi 100 a 200 litry. Cena rolby se pohybuje v milionech, za starší rolbu v dobrém stavu zaplatíme přes milion a například novinka od firmy Käsbohrer - Pistenbully 600 - stojí až 8 milionů. 

zdroj: http://dzejn.cz/ja/rolby.htm

HALF PIPE ZBRASLAV

INSPIRACE  HALF PIPE

 - ZAOBLENÍ JE Z DŮVODU BEZPEČNOSTI, ABY NEBYLO MOŽNÉ NARAZIT DO ZDI.

INSPIRACE - ŽE BY MALÁ ŠÍŘKA NEMUSELA BÝT PROBLÉM ?? MOŽNÁ NE :)

Lyžařský hotel budoucnosti, návrh architekta Michaela Jantzena

Inspirace - BIG architects: amagerforbraending - waste treatment plant and ski run

SKI CENTRE ZBRASLAV

DUBAJ

Sjezdovka v tubusu

Celá sjezdovka je skrytá v kovově stříbřitém tubusu, který polehává na největším nákupním centru ve Střední Asii. Celá budova je 85 metrů vysoká a 80 metrů široká, takže ji v panorámatu Dubaje skutečně nemůžete přehlédnout.

Celkem 22,5 tisíce čtverečních metrů sněhu je obrovským lákadlem nejen pro všechny místní, kteří si na něj často sáhnou vůbec poprvé v životě, ale i pro proudy turistů, kteří do Dubaje každoročně zamíří.

Pět sjezdovek různých obtížností a délky, nejdelší má 400 metrů a převýšení 60 metrů, jedna sjezdovka je klasifikována jako černá, tedy nejtěžší (je prý jediná na světě). Pro nelyžaře je v hale přístupný i snowpark o rozloze tři tisíce čtverečních metrů. Teplota se drží na jednom až dvou stupních pod nulou.

Pokud vás zajímá, jak se na dubajském sněhu lyžuje, kulantní odpověď zní, že dobře. Jen nesmíte očekávat sportovní zážitky srovnatelné s těmi velehorskými.

Lyžování v Dubaji se dá přirovnat spíš k jízdě v malém českém lyžařském středisku v nepovedené sezoně. Sjezdovka svou délkou ani obtížností nijak neohromí, a tak jste volnou jízdou z vrcholu svahu do minuty zase u dolní stanice lanovky. Sklon a kvalita sněhu stačí tak na svižnější smýkané obloučky, na rychlejší carving i díky množství návštěvníků raději rovnou zapomeňte. Ale pokud tento pozvolný svah sjedete alespoň bez pádu, budete v očích lyžujících domorodců za hvězdu.

Umělý povrch - koberec

Vídeň bude stavět krytou sjezdovku

První lyžařská hala v Rakousku by měla stát ve Vídni a na lyžaře by v ní měla čekat 400 metrů dlouhá a až 100 metrů široká sjezdovka.
Hala by měla být otevřena do jara 2012, napsala agentura APA.

Umělá sjezdovka by se měla stát součástí zábavního parku spolu s odpočinkovým centrem a moderním hotelem. Stavět se údajně bude ve vídeňské čtvrti Donaustadt. Půjde prý o světový unikát, protože dosud žádná lyžařská hala nestojí ve středu města.

Kapacita umělé sjezdovky by měla být maximálně 300 lyžařů. V zemi, která je považována za lyžařský ráj, by sněhové radovánky neskončily se zimní sezonou, ale pokračovaly by i v létě.

V Německu již existuje několik lyžařských hal. Známé jsou například v severoporýnském městě Neuss nedaleko Düsseldorfu, v Hamburku či Berlíně. Na umělé sjezdovce se mohou vyřádit i obyvatelé či návštěvníci Dubaje.

Také v České republice se v minulosti objevilo několik podobných projektů. Krytá sjezdovka měla například vyrůst na Střížovickém vrchu v Ústí nad Labem. Proti tomu protestovali ekologové spolu s většinou místních obyvatel. Studie lyžařské haly existuje i pro pražský Chodov. 

V Chodově na Sokolovsku možná vyroste krytá hala pro celoroční lyžování                         

Za miliardu korun ji má v Chodově postavit zahraniční investor * Přípravné práce potrvají nejméně dva roky 

     Chodovská radnice už má na stole podrobnou studii proveditelnosti výstavby kryté lyžařské haly. Tu chce podle ní postavit zahraniční investor. Jedna z variant počítá s tím, že lyžařský komplex by stál více než miliardu korun. 
     Hala má stát na bývalé výsypce nedaleko lokality Železný Dvůr. Sjezdovka by byla
dlouhá 300 metrů, široká 60 metrů a její převýšení má dosáhnout až pět desítek metrů. 
„Zpočátku jsem byl skeptický. Ale po předložení podrobně propracované studie, setkání s architekty a zástupci investora jsme byli velmi překvapeni,“ uvedl chodovský místostarosta Stanislav Pochman (ODS). Dodal, že podobnou halu plánovalo postavit i jedno z německých měst, ale poté, co chodovská radnice už představila hotovou studii, od záměru upustilo. 
Podle studie má dát hala práci zhruba sto lidem. „Dalších sto by pak bylo zaměstnáno v návaznosti na ni,“ poznamenal Pochman. 
     Pro Právo zdůraznil, že město není investor a v případě realizace tohoto dlouhodobého plánu bude fungovat spíše jako koordinátor celé této akce. 
     Například se bude snažit zajistit pozemky pod halou. Ty zatím patří pozemkovému fondu, Sokolovské uhelné a městu. 
     „Naše role bude zřejmě ta, že budeme tlačit, aby území bylo ošetřeno a mohlo se začít stavět. Sokolovská uhelná je se záměrem seznámena a nevidí v tom problém,“ poznamenal Pochman. 

Vstupné bude lidové i dražší 

     Ceny vstupného jsou podle studie velmi různé. Od takzvané lidové ceny, necelých sto korun, až po zhruba 800 korun. 
     „Je to ve výhledu odstupňované podle doby strávené v hale,“ uvedl místostarosta. 
O konkrétních termínech výstavby Chodov zatím nechce vůbec mluvit. „Minimálně dva roky trvá přípravná fáze. Ale s možným investorem jsme se dohodli na věcech, které můžeme zveřejnit a které ne,“ doplnil Pochman. 
     Projekt počítá také s kvalitním zázemím. Kromě sjezdovky například nabídne velké parkoviště, hotel s devadesáti lůžky, penzión a vedlejší ledovou plochu. 
     Návratnost investice má být při denní návštěvnosti pěti stovek lidí dvacet let. 

Nejdelší krytá sjezdovka světa vyroste ve Švédsku

Na světě je asi 30 krytých sjezdovek. Tu nejdelší ze všech ale brzy budete moct pokořit blízko švédského Stockholmu. Asi 700 metrů dlouhá krytá dráha bude hlavním lákadlem areálů Skipark 360°, kde najdete také 3,5 km dlouhou běžkařskou dráhu, hokejovou
a krasobruslařskou arénu nebo snowboardový park.

Sjezdovka v délce dráhy pak překoná všechny ostatní kryté sjezdovky. Těch je na celém světě už asi 30 a tou nejznámější je sněhová hala v Dubaji, arabském emirátu, kde se donedávna lyžovalo pouze po písečných dunách. Nejvíc krytých areálů ale najdete v Evropě
– v Nizozemí, Anglii a Německu.

Ten, který se od roku 2013 začne stavět 40 km od Stockholmu, se bude pyšnit nejdelší krytou sjezdovkou - dlouhou 700 m
a s převýšením 160 m. I díky tomu půjde o jednu z nejvyšších budov Švédska. Celý komplex má být navíc pojat velmi ekologicky
– na jeho provoz by měly sloužit pouze obnovitelné zdroje energie.

Moderní stavba, jejíž součástí budou i restaurace, obchody, hotel či lázně, přijde švédskou královskou pokladnu asi na 5,5 miliard korun. Architektonický návrh stavby pochází z dílny skandinávského designového studia CF Møller Architects.

Obtížnost sjezdovek

Obtížnost sjezdovek se v Evropě většinou vyjadřuje barvou sjezdovky. Barva se volí podle nejnáročnější části sjezdovky.

*zelená sjezdovka – toto značení úplně nejjednodušší sjezdovky se používá například ve Francii. V České republice není obvyklé.

*modrá sjezdovka – jedná se o jednoduchou sjezdovku, která je určena především dětem, slabším lyžařům a starším lidem. Její sklon je nejmírnější, což zaručuje nejnižší rychlost a maximální kontrolu jízdy. Velké množství začátečníků však paradoxně vede
k tomu, že na těchto sjezdovkách bývá procento úrazů velmi vysoké. 25% (11,25°)

*červená sjezdovka – má větší sklon a umožňuje tak docílit vyšší rychlosti lyžaře 25-40%   (do 18°)

*černá sjezdovka – patří mezi nejobtížnější, doporučuje se pouze zkušeným lyžařům

    nad 40% (18° i max 45°)

**ČSN 01 8027 přiřazuje obtížnostem zároveň i čísla: modrá (lehká, se sklonem do 25 %) trať má číslo 1, červená (středně těžká, se sklonem do 40 %) číslo 2 a černá (těžká) má číslo 3.

SKLON SVAHU

http://snow.cz/clanek/1039-jak-se-meri-sklon-svahu

VIRTUÁLNÍ SPORTOVIŠTĚ

SPORTOVNÍ AREÁL

Prostor poskytuje obří rezervu, proto jsem se rozhodl jednotlivá sportoviště rozčlenit na menší boxy. Boxy fungují zároveň jako příčné ztužení mezi betonovými deskami. Sportoviště jsou tedy umístěné na jednotlivých boxech, které mají venkovní hřiště na střeše a vnitřní kryté hřiště se zázemím. Jednotlivé boxy jsou navzájem spojeny propojovacími můstky.

INSPIRACE SPORTOVNÍ STAVBY